Úžasný celodenní výlet s naším růžovým Suzuki Alto :))
Byl to jeden z našich nejlepších nápadů, půjčit si na celý den auto a celé východní pobřeží Rhodosu projet podle svého... sraz s pánem z půjčovny byl na půl devátou, tou dobou se nám podařilo sjet výtahem k recepci a objevit pána v zeleném, kterému stačilo opsat si čísla řidičáků a předat nám klíče. Pak nás odvedl k auto a moje připravené fráze ve stylu "it's a nice car" vzaly za své, když se objevila řůžová kára a pán se smíchem vyblekotal "it's a special colour for you"...
Ale čert vzal barvu, hned jsme naplnili celý kufr jídelníma balíčkama, foťákem a plážovou taškou plnou hadrů a vyrazili jsme do zátoky Anthonyho Quina. Byla to fakt nádherná pláž, půl oblázky, půl jemný písek, krásné čisté moře, lehátka zdarma, teploučká voda - no prostě sen...
Pak jsme přefrčeli odbočku na Epta Piges, kam jsme se ale vrátili a nelitovali... nádherná příroda, procházka tmavým tunelem plným ledové vody, vodopády, prameny, výstup na hradby v žabkách - nemělo to chybu... sice jsem měla záchvat klaustrofobie, ale manžel mě dokopal tunel prolézt (no ono se tam teda v protisměru nesmí :((( ).
Náš úžasný svěděk nám doporučil, že při cestě po Rhodosu nesmíme vynechat Tsambiku - horu, kam chodí po kolenou (306 schodů!!!) prosit s kamenem neplodné ženy o potomka, kterého následně pojmenují Tsambikos nebo Tsambika... Přestože se nás zatím netýkala tato pověra, rozhodli jsme se schody pokořit... Celkem doprimující bylo, že po každých 5 schodech byla napsaná číslovka a člověk už u 50 vypouštěl duši :))) Ale nakonec jsme se na horu dopatlali, prohlédli si úžasný kostelík, vyhlédli z krásných vyhlídek, a po cestě dolů jsme zaregistrovali spěchající nevěstu s mega velkým kufrem. Když jsme došli pod schody, tak ji akorát začal stíhat ženich s celou grupou - no já bych se teda obléct nestihla, ale Řekové jsou asi jiní :)))). Zeshora jsme koukli na prý "nejkrásnější písečnou pláž celého ostrova Tsambika", takže jsme se rozhodli ji nevynechat... možná jsme to měli udělat, byla to celkem ztráta času na pláži plné lidí, drahých slunečníků. přecpanéhp parkoviště - no uměli jsme si najít hezčí :))).
Jeden z mých mála požadavků na zastávku byla krásná Mojito Beach, no neberte bar sestavený ze samých Bacardi lahví... jediné ALE celé pláže bylo to, že v rámci zachování jistoty jednoho ridiče jsme si nedali Mojito ani jeden... ale i tak se nám návštěva tady vyplatila, i když spíš po cestě zpět...
Odtud jsme frčeli až na Prosonissi, nejjižnější cíp ostrova, kde se slévají dvě moře - Egejské a Středozemní... kdysi jsem tam byla s rodiči, ale 12 let je 12 let... parádně jsme zajeli daleko na pláž, všude byli Kitaři (prostě takoví ti rádoby surfaři s padákem nad hlavou), na jednom moři veliké vlny, na druhém žádné.... Ondra se radostně rozeběhl do vody a nedalo se jinak, proto máme také tolik fotek z tohohle místa :)))) Jediné ALE celého místa byla absence sladkovodní sprchy....
Takže jsme se s díky vrátili o pár kilometrů zpět a nadšení se znovu vrhli na Mojito Beach... umím si představit, co si mysleli ti válející se zde o dvou exotech, co se po hodině, kdy všechno obfotili, vrátili zase zpět a jeden se šel koupat do moře a druhý jen do sprchy a následně si uprostřed pláže rozkempil kosmetický salon - hádejte, kdo byl kdo :)))
No jo, ale holt jsme tušili, že po cestě zpět nás čeká ještě krásný Lindos se svou úžasnou Akropolí a mnoha lákavými střešními restauračkami... Takže jsme tu zaparkovali krásně čistí něco po páté a vrhli jsme se do krásných bílých uliček plných obchůdků... Po chvíli hledání jsme našli parkoviště oslů a jako odvážní jezdci jsme se rozhodli vyjet na nich nahoru na Akropoli - když výlet, tak pořádnej :-)))) Ondra i přes své protesty musel jet na prvním oslovi, který byl naprosto natvrdlý a pomalý... sice šel celou dobu ve stínu, ale tak moc, že brousil Ondrovy tenisky o všemožné přítomné zídky :)))) Můj osel sice nebyl tak duchaplný, chtěl to mít dřív z krku, takže obětoval pobyt na slunci za to, že šel po rovném chodníku (a ne po rozbouraných kamenech) a vytrvale do Ondrového strkal čenichem, aby si pohnul :))) přítomný vodič ignoroval moji snahu o konverzaci a moje obavy o "vyčerpané osly" odbyl tím, že on chodí nahoru stejně často, jako oni (akorát teda opomněl, že on netahá na hrbu nikoho :))) ). Po velmi inspirativní vyjíždce nahoru jsme prošli a obfotili krásnou Akropoli, a nakonec se naplnění historií vrátili do rušního centra.
Vybrali jsme si jednu ze střešních restaurací a nečekali jsme, až nás někdo z číšníků natáhne dovnitř. To byla ovšem zásadní chyba, protože jsme na střeše seděli poměrně dlouho sami a poté, co jsem si došla sama pro jídelní lístek a vybrali jsme si jídlo, se Ondra odvážně vydal do přízemí hledat servírku, aby jí sdělil, že už nehodláme déle čekat... Servírka se tvářila, jako kdybychom přistáli padákem :)))), ale za chvíli už byl nahoře číšník...
Evidentně ho překvapila naše objednávka pití, kdy jsme každý požadovali litr vody - několikrát se ptal, jestli rozumíme, pochopil. až když jsme si poněkolikáté trvali na svém :)). Další naše debata byla ohledně kopru - problém je ten, že já na něj mám alergii a zvracím z něj a také ten, že ten číšník neuměl dost dobře anglicky :))) takže neznal nejen tohle slovíčko, ale nechápal ani můj popis tohohle hnusu :((( Nakonec jsem se odhodlala to risknout, ale trvala jsem si na svém - pokud přinese jídlo, kde je kopr, tak mu ho vrátím... tvrdill, že v mých vybraných špagetách s mořskými plody je rozhodně jen česnek a rajčata - no, co mi zbývalo, musela jsem mu věřit :)) Nakonec ale i přes složitou debatu a test převážně mé angličtiny číšník donesl nejen námi objednané množství vody, ale i špagety bez kopru... Co špagety - naprosto dokonalé spagetti frutti di marre, které byly úplně bezkonkurenční a nejlepšííííííí :))))
Naprosto spokojení, přežraní a šťastní jsme v Lindosu nasedli do našeho růžového Suzulo a vyrazili směr Kalithea... Zvládli jsme i jejich speciální systém benzínek a nakonec jsme zaparkovali šťastní s tím, že ručička benzinu skončila přesně tam kde měla... Stihli jsme i Sex on the beach v našem hotelovém baru a naprosto spokojeně vyčerpaní jsme zapadli do pelechu :)))
